PROLOG

27. prosince 2007 v 11:52 | Elizabeth de Ténèbres |  Že by to byl osud?
Doufám, že takovej úvod bude ok. Vim, že to neni nic moc, ale snad se to teprv rozjede. Je to moje první povídka, tak mě prosím hned neukamenujte. Ale za komenty bych vám byla moooooc vděčná. To je zatim asi všechno, co jsem vám k tomu chtěla říct.
Vaše Dornes :-)
__________________________________________________________________
Jennifer Milesovou, dívku s černými, dlouhými vlasy a tmavě hnědýma očima, probudil ráno protivný zvuk budíku. Nejdřív ho otráveně vypnula, ale když si vzpomněla, proč vlastně zvonil, okamžitě vyskočila.

Dneska odjížděla do své internátní školy, tak jako posledních pět let. Nastupovala do šestého ročníku školy Čar a Kouzel v Bradavicích. Už se nemohla dočkat, až se zase uvidí se svými třemi kamarádkami.

Jedna z jejích kamarádek se jmenovala Lylian Evansová. Byla to dívka s hustými rezavými vlasy a zářivě zelenýma očima. Bya to premiantka jejich ročníku, která měla vždycky na všechno odpověď. Většina jí znala jenom tak, ale ve skutečnosti byla jiná: vnímavá, chápavá, Jenn se jí mohla vždy se vším svěřit a mohla se spolehnout na to, že to Lily nikde nebude vykládat.

Další z jejich kamarádek se jmenovala Catherina Langdonová. Cath byla hnědovláska s modrýma očima. Byla to vášnivá sportovkyně. Hrála za nebelvírskou kolej famfrpál a byla snad nejlepší střelkyně vůbec. Jenn věřila, že to Kath jednou dotáhne až na vrchol.

Poslední z jejich kamarádek se jmenovala Rebeca McLeesová. Byla to blondýnka s pronikavýma, tmavě modrýma očima. Byla to nebelvírská lamačka klučičích srdcí. Snad každý kluk v Bradavicích po ní tajně toužil a kluků, kteří s ní už něco měli nebylo zrovna málo.

Tahle čtveřice kamarádek se navzájem skvěle doplňovala. Znaly se už od prvního ročníku a jejich partička byla prostě nerozlučná.

Jenn se při pomyšlení na své kamarádky pousmála, ale když si uvědomila, že má být za necelou hodinu na nádraží King's Cross, začala zběsile lítat po pokoji a hledat svoje oblečení.

Za půl hodiny už byla připravená k odjezdu. Stála u vstupních dveří jejich bytu. U její pravé nohy stál její kufr, zatím co u té pravé měla postavenou klec se svojí sovou Angel.

Se slzami v očích se s ní přišla rozloučit její pětiletá sestra. "Jenny, já nechci abys odjela," pověděla jí Veronica smutně.

"Neboj se, já zase přijedu," snažila se jí Jenn povzbudit. "A budu ti často psát, jo?" navrhla jí a Veronica se na ní konečně usmála. "A teď prosím dojdi pro mámu, abych to vůbec stihla," poprosila jí ještě.

Asi po čtvrthodinové jízdě Londýnem konečně zastavily před nádražní budovou. Jenn se se svojí matkou rozloučila a za chvíli už projížděla s vozíkem, na kterém měla věci, přepážkou mezi nástupišti.

O něco později už procházela vlakem, za sebou táhla těžký kufr a hledala svoje kamarádky. Vlak se mezitím dal do pohybu, ale ona stále pokračovala v cestě vlakem, protože je nemohla najít. Poštěstilo se jí až úplně na konci vlaku.

Celou cestu vlakem si s kamarádkami povídala o tom, co která dělala o prázdninách. K večeru pak zastavili na nádraží v Prasinkách. Všichni studenti se vyhrnuli z vlaku a nasedli do kočárů, které je poté odvezli k hradu.

Slavnostní hostina se zařazováním prvňáčků proběhla celkem v klidu. A pak už všichni jenom odešli na své koleje a do ložnic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M.A.R.T.I.N.N.A M.A.R.T.I.N.N.A | Web | 27. prosince 2007 v 11:55 | Reagovat

ahojky, u mně je bleskajda, tak se zapoj http://forever-girls.blog.cz/0712/bleskovka-c-12

bude dobrá, určitě =)

2 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 26. února 2008 v 10:15 | Reagovat

No, vypadá to dobře:)

3 wisty wisty | Web | 6. července 2009 v 16:35 | Reagovat

zatím to vypadá dobře, du číst dál:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama