4. kapitola - DEN BLBEC

9. února 2008 v 22:30 | Elizabeth de Ténèbres |  Že by to byl osud?
Bylo pondělní ráno a Jenn se jenom s obtížemi hrabala z postele. Když ale pohlédla na budík na, který stál na nočním stolku, zděšeně vyskočila z postele. Bylo za osm minut osm. To znamenalo, že zaspala a že jí za deset minut začíná hodina.

Sakra! Jak jsem mohla zaspat?! zaklela v duchu. A proč mě holky nevzbudily? Prolétla jí hlavou další otázka.

Rychle ze sebe shodila pyžamo a nasoukala se do školní uniformy, prohrábla si vlasy hřebenem a v koupelně rychle udělala nejnutnější hygienu.

Rychle pohlédla na rozvrh, aby zjistila, co mají první hodinu. S hrůzou zjistila, že učebna, kam se potřebovala dostat byla až na druhém konci hradu. Měli totiž formule.

Tryskem vyrazila z ložnice. Nekoukala se kolem sebe, na nikoho nebrala ohledy a prostě běžela. Když už byla skoro u cíle a sbíhala poslední schodiště, nekoho sejmula. Byl to celkem prudký náraz a tak to neustála ona ani ten, s kým se srazila a spadla na něj.

Po chvilce, kdy byla trošku v šoku a mimo, zvedla hlavu a spatřila Siriuse, jak se na ni zvědavě a zaraženě kouká.

"Leží se ti dobře?" zeptal se jí po chvilce, kdy si vzájemně hleděli do očí. Jenn byla jako zhypnotizovaná jeho pohledem. Potřepala hlavou a rychle se zvedla.

"Promiň, ale pospíchala jsem a nedávala jsem pozor."

"To je v pohodě Jenny," usmál se na ni Sirius.

Přikývla. Chvilku si zase hleděli do očí až to nevydrželi a začali se smát.

"No to jsem si mohla myslet," ozval se jim za zády ledový hlas profesorky Piggiové.

Profesorka Piggiová je učila starodávné runy. Ani nevěděli proč, ale vůbec je neměla v lásce a byla ráda za každou příležitost, kdy jim mohla napařit školní trest nebo kdy jim mohla uškodit jakýmkoliv jiným způsobem. A tato situace neměla být výjimkou.

"Odebírám vám všem dvacet bodů," usmála se na ně sladce.

Sirius vyprsknul smíchy, protože představa, že tam stojí dva a Piggiová jim dvoum říká vám všem, mu přišla vážně směšná.

"Něco k smíchu pane Blacku?!" nasadila ten nejsladší tón jaký snad mohla. "Myslím si, že se to nakonec bez školního trestu neobejde," usmála se ještě víc než předtím. "Takže se dnes v osm večer zastavte v mém kabinetu. Oba dva," dala důraz na poslední slova. Otočila se a odkráčela někam do neznáma.

"No to si ze mně dělá srandu ne?" optala se Jenn nevěřícně.

"Jak vidíš, tak asi ne," odpověděl jí se zavrčením Sirius. "Přísahám, že tuhle ženskou jednou zabiju."

"Hele radši pojď, ať nám další trest nenapaří ještě Kratiknot," klidnila ho sklesle Jenn. Předešlá dobrá nálada ji rychle opustila. To je dneska den. Jsem zvědavá, co mě ještě čeká, pomyslela si sklesle.

Beze slova se se Siriusem vydali do učebny, která už nebyla daleko. Po zaklepání na dveře, a vyzvání, ať vstoupí, vešli dovnitř. Sirius si vymyslel nějakou výmluvu a oba se rychle posadili na svá místa.

"Kdes byla?" zeptala se jí Lily, jen co se posadila.

"Teď ne Lily. Povím ti to potom." Lily na to nic neřekla a dál se věnovala výkladu profesora Kratiknota.


***


"Tak povídej," vrhla se Lily na Jenn, jen co se posadily ve Velké síni k obědu. Při dopoledním vyučování se totiž k tomuto tématu nedostaly a tak byly všechny zvědavé.

"A co?" hrál si Jenny na nechápavou.

"No proč jsi přišla pozdě?" objasnila jí to Cath.

"A co a kde jsi dělala s Blackem?" přisadila si Rebeca.

"Jo tohle. No tak pozdě jsem přišla proto, protože jsem zaspala a ani jedna z vás mě nebyla schopná vzbudit," vysvětlila jim trošku naštvaně Jennifer.

"Tak to prr kamarádko, my jsme se tě pokoušely vzbudit, jenže jak to tak většinou bývá, s tebou to ani nehnulo," vysvětlila jí situaci Beca.

"No a co si kde teda prováděla s tím Blackem?" nevydržela to Lily.

"Já s ním nikde nic nedělala," hájila se Jenny.

"Neee? A Proč jste teda přišli spolu?" zeptala se jí nevěřícně Cathy.

"To asi proto, že když jsem pospíchala na hodinu, tak jsem ho srazila, potom tam přišla Piggiová a napařila nám na dnešek bezdůvodně školní trest."

"Tak to teda upřímnou soustrast," popřála jí Rebeca.

"Hm dík," zahučela Jenn a konečně se pustila do oběda. Po pár soustech však odložila příbor, protože ji nějak přešla chuť. "Jdete už někdo na dějiny?" zeptala se kamarádek.

Rebeca s Cath záporně zavrtěly hlavami, ale Lily se zvedla: "Já s tebou půjdu."

Mlčky vyšly z Velké síně. Lily jako první prolomila ticho: "Nepůjdeš ještě se mnou do knihovny? Potřebuju si tam vyzvednout jednu knížku a stejně ještě máme tak dvacet minut."

Jenny na to nic neřekla, jenom souhlasně přikývla.


***


Usadily se k jednomu stolku v rohu knihovny a Lily se na svoji kamarádku zkoumavě zadívala: "Tak povídej?"

"A co? Vždyť jsem vám to řekla dole."

"Ale to já nemyslím," zavrtěla Lily záporně hlavou. "Něco se s tebou poslední dobou děje. Jako bys nebyla ve své kůži. Něco tě trápí a já bych ráda věděla co, tak povídej."

Jenn se na ni zaraženě koukla a když se k ničemu neměla, Lily pokračovala: "Hele jsme kamarádky a známe se už dost dlouho na to, abych poznala, že všechno neni tak, jak by mělo být. Mně to přece můžeš říct, ne? Tak poslouchám."

"Já nevim Lily," začala Jenn váhavě. "Mě pořád v hlavě leží ten Sirius."

"Líbí se ti viď? A myslím si že hodně. Nebo ne?"

"Asi jo," přiznala váhavě. "Jenže to nehcápu. Vždycky jsme se nesnášeli a teď tohle."

"Tak s tím ti drahá kamarádko moc nepomůžu. Ale víš co se řéká, ne? Od nenávisti k lásce jen krůček. Ale musíš si to rozmyslet sama. Je to jen na tobě. Ale pamatuj si, že budu stát vždycky při tobě," mrkla na ni Lil.

"Moc ti děkuju," objala ji Jenn.

"Ale vždyť nemáš za co."

"Ale mám Lily. Přece za to, že tě mám."

Lily se na Jenn usmála: "To je moc hezký, ale jestli dneska nechceš přijít na další hodinu pozdě, tak je nejvyšší čas jít. Dívky se tedy zvedly a vyrazily na hodinu dějin.

"Kde jste byly?" vypálila na ně Cath, hned jak vešly do učebny.

"Kde by?" zeptala se Lily. "Ještě jsem si potřebovala skočit do knihovny a Jenn šla se mnou."

Jenn byla celé dějiny zahloubaná do svých myšlenek, až nakonec usnula a probudil ji až zvonek ohlašující konec hodiny.

"Už jenom dvouhodinovka obrany," povzdychla si Cath.

"To mi povídej," přidala se k ní Rebeca, "Ten dnešek se děsně vleče."

"Tak vy to máte dobrý, ale já večer nebudu mít o nic lepší, protože místo toho, abych si užívala, strávim večerve společnosti Blacka a Piggiový."

Už zmíněná dvouhodinovka obrany se nepříjemně táhla a na jejím konci dívky čekalo nemilé překvapení.

"Na příští hodinu chci od vás pojednání o obranných kouzlech na padesát centimetrů pergamenu. Je na každém z vás, jak to zpracujete. Můžete jít," oznámil jim profesor Bradley.

"No to už dneska snad nemůže být horší."

"Klid Jenn, to bude v pohodě," snažila se jí Lily dodat trošku optimismu.

"Ne dneska už vážně nic v pohodě nebude," zavrtěla sklesle hlavou.

"Já jdu ještě do knihovny. Jdete někdo se mnou?" zeptala se kamarádek Lily.

Cath i Rebeca přikývly, jen Jenn záporně zavrtěla hlavou.

"Sorry, jsem unavená, tak si půjdu lehnout. Kdyby jste mě hledaly, budu ve společence nebo v ložnici."

"Tak dobře, my tam za tebou co nejdřív přijdeme jo?" snažila se ji tentokrát povzbudit Rebeca.

"Tak fajn, zatím se mějte a uvidíme se později," rozloučila se s kamarádkami Jennifer a vydala se sama do nebelvírské společenské místnosti.

Vešla dovnitř a usadila se do křesla poblíž krbu, ve kterém plápolal oheň.

Chvilku jen tak nepřítomně zírala do plamenů, když ji někdo vyrušil: "Ahoj."

Jenn zvedla hlavu, aby se podívala, kdo to na ni promluvil. Užasle hleděla do tváře Siriuse Blacka. "A-ahoj," vykoktala trošku opožděně.

"Můžu si přisednout?" nečekal na odpověď a posadil se do vedlejšího křesla.

Po chvíli mlčení už to Jenny nevydržela: "Chtěl jsi se mnou o něčem mluvit?"

"Jo jasný, promiň, trošku jsem se zamyslel. Asi to bude znít ode mě trošku blbě, ale nešla by jsi se mnou o víkendu na radne?"

"Cooo?" zeptala se ho Jenn nevěřícně.

"No jestli bys…"

"Já vím, co jsi říkal, jenom jsem trošku překvapená."

"A šla by jsi teda?"

"Hele Siriusi, co si budeme povídat. Jsi děvkař, což ví celá škola. A nepřerušuj mě," dodala, když viděla, jak už Sirius otvírá pusu. "Mimo to, já na úlety moc nejsem. Prostě nesnáším zklamání. To je celý."

"Hele já vím, asi to bude znít fakt blbě, ale já si s tebou nechci užít jako s ostatníma."

"A to mám chápat jak?" zeptala se ho Jenn.

"Ale nic. Víš co, zapomeň na to." Sirius rychle vstal a odešel. Jenn se za ním jenom nevěřícně dívala.

"Co ti chtěl?" zeptala se Lily, která zrovna přišla.

"Ale nic, jenom jestli s ním o víkendu nepůjdu na rande. No chápeš to?"

"Abych pravdu řekla, tak jo."

"Fakt? Tak to mi to teda vysvětli," zavrtěla Jenn nechápavě hlavou.

"Ty sis toho asi nevšimla," začala Lily, "ale všimla jsem si, že tě Sirius dost často pozoruje. Třeba při hodinách nebo ve Velké síni a podobně. Možná to bude znít absurdně, ale mám podezření, že se mu líbíš."

"No jasný Lily, zas na druhou stranu, kdybych se mu aspoň trošku nelíbila, tak mě na to rande nezve ne? Ale líbí se mu snad každá druhá holka na škole."

"Nazdar Evansová," přerušil je hlas.

"Ale ne Pottere, co zase chceš?"

"Já? Nic, jenom jsem tě přišel pozdravit."

"No vidíš, už jsi to udělal, tak už zase můžeš jít."

"Ale no tak Evansová, pojď se mnou na rande. Aspoň jedno jediný a já ti slibuju, že už tě pak nechám. Co ty na to?"

"Já ti na to řeknu jediný, máš smůlu, protože už jsem zadaná," oznámila mu Lily s úsměvem.
Během víkendu se totiž dala s Jackem Rushem dohromady a teď spolu už druhým týdnem chodili.
Potter vypadal, jako by mu uletěli včely.

"Jdeme nahoru?" prohodila směrem k Jenn.

"Jo jasný, asi to tak bude lepší."

"Ale Evansová, to bys mi přece nemohla udělat. Ty si jenom děláš srandu."

"Prostě máš smůlu Pottere, smiř se s tím." Na to se obě kamarádky zvedly a zamířily si to do ložnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama