11. kapitola - PLÁN

26. března 2008 v 16:14 | Elizabeth de Ténèbres |  Že by to byl osud?
Celý den utekl celkem rychle a tři kamarádky ze šestého ročníku z Nebelvíru se vypravily za svojí čtvrtou kamarádkou, která momentálně ležela na ošetřovně.

Opatrně nakoukly dovnitř, a když viděli, že je Jenn vzhůru a znuděně kouká do stropu, okamžitě vystartovaly za ní.

"Ahoj marode!" pozdravila jí hlasitě Lily.

"Jéééé ahóój," opětovala jí pozdrav Jenn, evidentně nadšená, že za ní někdo přišel. "Konečně jste tady, jsem si říkala, jestli jste na mě náhodou nezapomněly."

"My? Jak bysme mohly," urazila se naoko Rebeca.

"A kdy už tě pustí?" zajímala se Lily.

"Do konce týdne. Tak víš co, musím do těch Prasinek. A povídejte, co je novýho? Byl tu za mnou akorát Sirius, ale byl nějakej divnej,"

Jenn, Cath a Beca se po sobě podívaly. "Co je?" nechápala Jenn.

"Víš," pustila se do vysvětlování Lily. "Sirius a James, no, oni se prostě pohádali," vychrlila najednou.

"Cože?" nemohla Jenn uvěřit svým vlastním uším. "Tomu nevěřím, to nemůže být pravda."

"Bohužel, je to tak," zavrtěla Cath hlavou.

"A kvůli čemu se pohádali?" chtěla vědět jejich kamarádka.

"No co myslíš, pohádali se kvůli tomu, co se stalo."

"Ale proč?" zeptala se jich nevěřícně Jenn.

"No Sirius odmítal s Jamesem vůbec mluvit, natož si nechat něco vysvětlit. No a potom se příšerně pohádali dneska u snídaně. Sirius vyčítal Jamesovi, že je děsně lehkovážněj, no a to ho pochopitelně naštvalo," ujala se vysvětlování Rebeca.

"No to by asi naštvalo každýho, kdyby mu Sirius vyčítal, že je lehkovážnej," doplnila jí Cath.

Jejich rozhovor přerušila madame Pomfreyová, která vyšla ze své pracovny: "Myslím, že by dnešní návštěva už stačila. Nemocná potřebuje klid a odpočívat."

"Tak mi teda jdem, ahoj, a měj se hezky. Neboj, brzo se zase stavíme," rozloučila se s ní Lily.

"Dobře a až potkáte Siriuse, tak mi ho sem pošlete, jo?" poprosila kamarádky. "Celkem ráda bych si s ním totiž vyjasnila některý věci," dodala spíš už pro sebe.

Cath s Rebecou se s ní taky rozloučily a všechny tři odešly.

Když došly do společenky, usadily se do křesel. Ale nikdo nic neříkal. Všichni mlčeli. První se odvážila prolomit ticho Rebeca: "Jak si myslíte, že tohle celý dopadne?"

"Buď usmířením nebo tak, že se ty dva pozabíjej," typovala Cath.

"To myslíš Jenn a Siriuse?" ujišťovala se Rebeca.

"Ale nééé. Myslím tim Pottera a Blacka," vysvětlila jí svojí doměnku Cath.

"Jo táááák," pochopila to opožděně Rebeca.

"Hele měly bysme vyřídit ten vzkaz, co nám dala pro Siriuse Jenn," navrhla Lily, když uviděla, jak Black zrovna vstupuje do místnosti. Vypadal jinak, než vždycky. Měl kruhy pod očima a v obličeji výraz, jak kdyby se právě vrátil z pohřbu. Navíc byl sám.

"Kdo se toho ujme dámy?"

"Já to klidně udělám," "obětovala" se Lily.

Kath s Rebecou jenom přikývly a sledovaly Lily, která se právě zvedla a zamířila za Siriusem. Něco si chvilku zaujatě vykládali, potom Black přikývnul a odešel zase pryč.

"Tak co?" zajímalo hned Cath, když se k nim Lily vrátila.

"Co by?" nechápala.

"No řekl ti na to něco?"

"A co by mi na to jako měl říct?" nechápala Evansová.

"Tak já nevim, třeba že má radost nebo něco takovýho?" přidala se ke Cath i Rebeca.

"Hele holky, fakt nic."

"A co myslíte, že má Jenn v plánu?" změnila trošku téma Lily.

"To nevím, ale jsem si jistá, že nám to včas řekne," odpověděla jí Cath.

Potom změnily téma úplně a bavily se takhle až do doby, než šly spát.


*** MEZITÍM NA OŠETŘOVNĚ ***


"Ahoj Jenn," pozdravil svojí přítelkyni Sirius.

"Ahoj Siri," odpověděla mu i Jenn, objala ho a políbila ho.

"Chtěla jsi se mnou mluvit?" zeptal se jí.

"Jo, to jsem chtěla."

"Tak povídej," pobídnul jí.

"Proč ses pohádal s Jamesem?" vybalila na něj na rovinu. Nemělo cenu to nějak obcházet trapnýma otázkama.

"Proč?" nevěřil svým uším Sirius. "Vždyť tě mohl i zabít."

"Tak to trošku přeháníš, nemyslíš?"

"No to možná jo," přiznal neochotně, "ale koukni se co ti udělal. Nebýt jeho, tak tady teď neležíš."

"Ale já si za to můžu sama," odpověděla mu naprosto klidným hlasem.

"Takže mi chceš říct, žes na sebe to kouzlo poslala sama?"

"Ne to ne, ale..."

"Jaký ale? No povídej, jaký ale?!"

"Siriusi, proč se chceš hádat? A proč mě ani nenecháš dokončit větu?" zeptala se ho opět úplně klidně.

"Já........, promiň," omluvil se.

"To je v pohodě, nic se nestalo. A divim se, že ses omluvil," ryla do něj.

"Hele nech si toho jo? Nemůžu za to, že mám o tebe strach," hájil se.

"Tak co s tim Jamesem?" navázala na původní téma.

"Co s ním?" nechápal Black.

"No mohli byste se zase usmířit, nemyslíš?"

"Ne to si vážně nemyslím," vyvedl jí z omylu Black.

"A furt budeš tvrdohlavej. No počkej!"

"Jaký počkej?"

"Ale nic, ty Prasinky v sobotu platí?" zajímala se.

"Jaký Prasinky, ty budeš ležet tady, ne?"

"Tak to tě asi zklamu miláčku, ale nejdýl o víkendu mě máš zase na krku nebo už sis domlouval jiný rande?"

"To fakt ne. Ale jestli už tě pustí, tak v tom případě mi bude potěšením," šaškoval Sirius.

"Co tady děláte?" zhrozila se Pomfreyová, kterou přilákaly hlasy. "To nevíte, kolik je hodin? Je jedenáct," nečekala na odpověď, "takže teď koukejte vypadnout, než to nahlasím profesorce McGonagallové!" zařvala na Siriuse.

Sirius radši nic nenamítal a vypálil z ošetřovny dřív, než stihla Pomfreyová říct ještě něco dalšího. Takhle rozzuřenou jí ještě nikdy neviděl, takže zamířil do společenky a pak rovnou do postele. Jennina slova mu stále zněla v hlavě, usmířit se s Jamesem. Ale stále měl svojí hrdost, takže ho ani ve snu nenapadlo, omluvit se mu. S touto myšlenkou usnul.


***


Ve čtvrtek odpoledne se Jenn konečně dostala z ošetřovny. Nikdo o tom nevěděl, chtěla svoje kamarádky překvapit. Myslely si totiž, že jí pustí až zítra.

Nenápadně se dostala až do společenky. Když vešla dovnitř, postavila se do stínu, aby si jí nikdo nevšimnul. Viděla, jak její kamarádky sedí společně u stolu a píšou s největší pravděpodobností nějaký úkol.

Asi po deseti minutách jí to přestalo bavit, tak se nenápadně přikradla dívkám za záda: "Ahoj," pozdravila je jakoby mimochodem.

"Ježiši, ty jseš děsná, víš jak jsem se lekla?" vyjela na ní Rebeca.

"Tak sorry no," omluvila se Jenn.

"A co tady vůbec děláš?" zeptala se jí pro změnu Lily.

"Co by, Pomfreyová už mě pustila, tak jsem tady. Copak, nevidíš mě ráda?" ryla do ní.

"Ale vždyť víš, že to tak neni," ujistila jí Lil a objala jí.

"Nepůjdeme nahoru? Potřebovala bych s váma něco probrat," změnila téma Jenn.

Nikdo nic nenamítal, takže se vydaly po schodech do ložnice.

"Tak spusť," vybídla ji Cath.

"No jde o kluky," začala Jenn.

"A co je s nima?" nechápala Rebeca.

"No chtěla bych je zase usmířit. Je vidět, že oba mrzí to, co se stalo, ale ani jeden z nich neni ochotnej udělat první krok."

"A co teda navrhuješ?" zajímalo tentokrát Lily.

"Doufám Lily, že ti to nebude vadit," začala opatrně.

"O co jde?" zeptala se opatrně rudovláska.

"Mohla bys pozvat Jamese na rande do Prasinek?"

"Cooooo?" nevěřila vlastním uším Evansová.

"No já tam jdu se Siriusem, takže bysme se tam mohli všichni někde sejít a usmířit je. Uděláš to?"

"Pro tebe cokoliv," odpověděla Lily téměř okamžitě. Ani nepotřebovala čas na rozmyšlenou.

"Tak dobře uděláme to takhle, ............................"


***


Po večeři se odebraly zpátky do společenky.

"Lily, teď přišla tvoje chvíle. Koukni, Potter támhle sedí docela sám," pošeptala jí škodolibě Rebeca. Byla to celkem mrcha. Přála svojí kamarádce tenhle zdánlivě nepříjemný úkol.

"Tak fajn, jdu na to," prohlásila Lily klidným hlasem a vydala se za svým spolužákem. "Jamesi!" zavolala na něj a Potter se otočil.

"Potřebuješ něco?"

"Chtěla jsem se tě na něco zeptat."

"Tak povídej," pobídnul jí.

"Nešel bys se mnou v sobotu do Prasinek?" odvrátila pohled jinam a trošku zčervenala.

"Ty-ty bys tam chtěla jít se mnou?" nevěřil tomu. Lily jenom přikývla. "V tom případě půjdu moc rád," usmál se na ní. V jednu chvíli se k ní naklonil, jako by jí chtěl políbit, ale v druhé chvíli ucuknul. "Tak dobře, v kolik se sejdeme?" zeptal se, aby zahnal trapnou chvilku.

"V deset se Vstupní síni?" navrhla.

"Dobře, budu tam."

"Tak, .........................................tak se zatím měj," rozloučila se s ním Lily.

"Tak ahoj v sobotu," usmál se na ní zářivě. Lily se otočila a zamířila zpátky ke svým kamarádkám.

Beze slova všechny čtyři zamířily zase do ložnice. "Tak v kolik a kde se sejdeme?"

"Já nevím, zatím jsme se se Siriusem nedomlouvali, kam půjdeme. Tak dejme tomu ve dvanáct u Tří košťat?"

"No jo, ale jakmile James Siriuse uvidí, tak tam nebude chtít jít," namítla Lily.

"No tak, úplně vzadu u toho stolu, kam neni vidět?" upřesnila to Jenn.

"Dobře, tak platí," přikývla Lily. "Ježiši," zhrozila se po chvilce.

"Co je?" nechápala Jenn.

"Já jsem ti asi něco zapomněla dát," zazubila se na ní omluvně.

"Slughorn mi pro tebe dal práci, prej to máš mít na zejtra."

"Jakou?" zděsila se Milesová.

"Pojednání na čtyřicet centimetrů o Veritaséru."

"Sakra! Já tě zabiju, Lily! To je v háji! No nic, tak mě omluvte dámy, jdu strávit volný večer s učebnicí lektvarů."

Cath se jenom pobaveně zasmála, ale to už Jenn neslyšela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 26. března 2008 v 19:26 | Reagovat

pekneee.....som zvedava na dalsiu kapcu:))

2 haňula haňula | 28. března 2008 v 13:51 | Reagovat

hezká kapitolak a už jsem zvědavá jak ten plán dopadne

3 Zub_aTka Zub_aTka | Web | 28. března 2008 v 22:28 | Reagovat

skvele!! xD

4 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 12. dubna 2008 v 19:33 | Reagovat

Kdy bude další kapitola??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama