15. kapitola - PROCHÁZKA V MRAZIVÉ ZIMNÍ NOCI

29. června 2008 v 0:00 | Dornes |  Že by to byl osud?
Tohle jsem plánovala už od začátku. Doufám, že mě za to nezabijete........
__________________________________________________________________
Jako první se vydala vstříc nedočkavým klučičím pohledům. Nešlo přehlédnout, jak ji kluci přímo hltali pohledem.
Mezitím se Kath válela na podlaze a vůbec se jí nedařilo uklidnit. Nad ní stála Lily a jenom se přiblble usmívala. Rebeca došla až ke klukům. Tam udělala pár otoček jako to dělají modelky. Vypadala při tom jako by to už někdy dělala. Pak se otočila a vrátila se k holkám. Po ní šla Lily. Ta nemyslela vůbec na to, že by měla jít ladnou chůzí a prostě si to razila směrem ke klukům. James na ní mohl oči nechat. Těsně než došla až k nim se přerazila o polštáře, které se povalovaly na zemi a zřítila se Jamesovi přímo do náruče.
Všichni propukli v šílenej záchvat smíchu a sesypali se na jednu velkou hromadu. Jen Lily ležela Jamesovi v náručí, navzájem si hleděli do očí, nevnímali svět okolo sebe.
***
Všichni se postupně uklidnili a postupně si posedali a polehali na sedačku a do křesel.
Jenn seděla Siriusovi v klíně: "Nechtěla bys zajít nahoru?" zeptal se jí jen tak mimochodem.
"Hele myslíš vůbec ty taky na něco jinýho?" praštila ho se smíchem do hrudi. "Ne hele, promiň, ale dneska už bych to nezvládla. Asi si půjdu lehnout nahoru."
"Tak jo, půjdu s tebou, abych tě uložil," nabídnul se hned aktivně.
"Ne, to vážně nebude třeba, já to zvládnu, fakt."
"A seš si jistá?"
"Heej! Za co mě máš? Hele zlato už mi neni pět," se smíchem se zvedla z křesla a zároveň ze Siriho.
"Tak aspoň pusu na dobrou noc," zaprosil.
"A myslíš, že si jí zasloužíš?"
"No počkej, ty potvoro," vykřiknul a skočil po ní, čímž způsobil, že se akorát reozsekal o nejbližší stoleček.
Jenn se smíchy klátila v pase. "No jestli tu pusu chceš až tak moc, tak ti jí teda dám," smála se mu. Pak mu pomohla na nohy a na nějakou chvíli se věnovali jen jeden druhému.
Asi za pět minut se Jenn od Siriuse odtrhla s tím, že už je vážně unavená a potřebuje si jít lehnout.
Sirius jí pustil,i když dost neochotně a sám se vydal k sobě do ložnice.
Jenn si zalezla do postele, ale ať dělala, co dělala, usnout se jí prostě nepodařilo. Po asi hodinovém převalování v posteli se podívala na hodinky.
"Tři ráno, to snad ani neni možný," zaklela. Chvíli přemýšlela, co dělat. Po chvíli se odhodlaně zvedla a začala se oblékat.
jakmile byla oblečená vyrazila po shcodech dolů do společenky. Tam se ale nezdržela ani na okamžik a zamířila si to přes ztichlý hrad až na školní pozemky. Před hradem se zastavila a zhluboka se nadechla nočního mrazivého vzduchu.
Zamířila si to kolem jezera skoro až k Zapovězenému lesu. Zaslechla za sebou pohyb. Když se ale prudce otočila neviděla ani neslyšela nic podezřelého. Alkohol z ní sice už vyprchal, ale ona tomu zvuku nepřikládala žádný význam. Otočila se a pokračovala ve své procházce
"Tak se opět setkáváme," ozval se za ní hlas, který jí k smrti vylekal. Zrovna jeho by tu nečekala a ani čekat nechtěla.
Zprudka se otořila a stanula tváří v tvář Luciusi Malfoyovi. "Co po mě chceš?" vyjela na něj zostra. Zrovna teď na něj neměla náladu a hlavně on byl nevypočitatelný. Jeho výryz byl nečitelný, vůbec nedokázala odhadnout, co zamýšlí.
"Nemusiš být hned tak nepříjemná, chtěl jsem si s tebou jen,........................... přátelsky popovídat?"
"Ty a přátelsky popovídat? Nebuď směšný, to by ti neuvěřil ani prvák," odfrkla si.
"Chceš to tedy vědět na rovinu?" zasyčel na ní. Nejspíš mu došla trpělivost. "byl bych rád, kdybys mi dělala dnes večer společnost," usmál se na ní slizce.
"Nemám zájem!" vyštěkla na něj, otočila se a rychlým krkokem se vydala pryč.
"Kam si myslíš, že jdeš?" vyjel na ni. Pevně ji chytil za ruku a trhnutím ji k sobě otočil.
Neváhala ani chvilku a vrazila mu pořádnou facku. To ale neměla dělat. Malfoy jí facku vzápětí vrátil, až se Jenn podlomila kolena. "Co si myslíš, že děláš?! Jsi jen mrňavá špinavá děvka!" řval na ní nepříčetně.
Poté ji odvlekl do stínu stromů Zapovězeného lesa. Jenn po cestě nabrala trošku síly a vzpamatovala se, takže když ji pustil do sněhu, neváhala a dala se na útěk. Po pár metrech jí věak zasáhlo kouzlo a ona se bezmocně svalila do sněhu.
Malfoy si jí mávnutí hůlky přivolal k sobě. Ve tváří nepříčetný výraz. Vykouzlil si provazy, kterými Jenn pevně svázal. Na to zrušil Petrificus totalus, ale to bylo Jenn stejně jedno, protože se stále nemohla hýbat. Jedno plus pro ni možná bylo, že mohla mluvit. "Tohle ti neprojde," snažila se ho zastrašit.
"A co mi kdo asi tak může udělat?" zeptal se jí posměšně. "Jsem Malfoy, myslíš, že mi za tohle někdo něco udělá? Jak jsi naivní," smnál se jí do obličeje.
"Ty kreténe, okamžitě mě pusť," zkoušela to jinak, ale tím si nepomohla už vůbec, protože jí přilítla facka.
Před očima měla mžitky a hlava se jí mírně točila. Malfoy mezitím využil jejího ochromení a trhnul z ní veškeré oblečení.
Jenn se na něj zděšeně podívala a i když by se k tomu za normálních okolností nesnížila, teď neměla na výběr. Ostatně tohle nebyly normální okolnosti. "Lu-Luciusi, p-prosím, pusť mě, pro-prosím," zajíkala se, jak jí po tvářích tekly slzy.
"Máš smůlu holčičko, příště si rozmysli, jak se budeš chovat," odpověděl jí škodolibě a rozepnul si kalhoty.
Jenn radši zavřela oči, protože tohle vidět nepotřebovala. Malfoy jí rozvázal provaz, kterým měla svázané nohy a hrubě jí je roztáhnul. Rychle si na ní lehnul, kdyby se náhodou chtěla bránit a chystal se udělat to, co chtěl udělat už od začátku.
V Jenn se ale znenadání vzedmul odpor a podařilo se jí nějak osvobodit jednu nohu. Kopla Malfoye vší silou mezi nohy. Ten se z ní se skučením odvalil.
Na nic nečekala a dala se na útěk.
***
Sirius vyšel schody do své ložnice. Když ale otevřel dveře, objevil Lily a Jamese v dost choulostivé situaci. Rychle od nich odvrátil pohled a tak aby je nevyrušil, potichu zavřel dveře.
Sešel zpět do společenky a vydal se na procházku hradem. Nevnímal čas a jen tak bezcílně bloumal hradem. Nakonec se rozhodnul porjít po školních pozemcích a pak se vrátit. Procházel se kolem jezera a pak zamířil k Zapovězenému lesu. Když byl asi deset metrů od něj, zarazil se. Nebyl dnes večer venku sám. V přítmí lesa byly dvě postavy. Šel trošku blíž, protože ho zajímalo, kdo to je. Když byl od nich necelých pět metrů, strnul v úžasu, protože poznal kdo to je.
Na místě se zastavil a absolutně nebyl schopný se pohnout nebo cokoliv udělat.
Dívce se zrovna podařilo vytrhnout se a prchala pryč. Na nic nečekal a vydal se za ní. Když už byl od ní jen kousek, zoufale na ní zavolal: "Jenny!" a dívka se otočila.
***
Jenn prchala pryč. Pryč od něj. Chtěla být odtamtuď co nejdál. Nekoukala se napravo ani nalevo. Nic neviděla, nic neslyšela. prostě prchala. Nemohla si proto všimnout Siriuse, který jí následoval.
Když vběhla na zasněženou jezerní hladinu, neuvědomila si to.
"Jenny!" ozvalo se zoufale za ní a ona se otočila.
Natáhla k němu ruku, jako by se ho chtěla chytnout. Led pod ní ale slabě zakřupal. Hned na to zakřupal silně a dívka se řítila do ledové vody.
Jakmile se ocitla ve vodě, věděla, že je konec. Mrazivá voda ji naprosto paralizovala a ona se nebyla schopná pohnout. Podívala se směrem k hladině, ale jediné co viděla byla temnota. Temnota všude okolo ní. Odevzdala se temnotě a víc nevnímala nic...................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 4. července 2008 v 17:34 | Reagovat

Pěkný

2 tatruszka tatruszka | 7. července 2008 v 21:34 | Reagovat

ONA JAKO UMŘELA? at´neumírá PROSÍM PROSÍM PROSÍM

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama